Z dobrovolníka nelegálním imigrantem snadno a rychle

Jestli jste si mysleli, že migrační krize se týká pouze Evropy, tak po přečtení tohoto článku si můžete být jisti, že to cloumá také dost Tanzanii. Ta si to ovšem řeší po svém, po africku. Informace plynou z některých osobních zkušeností, ale hlavně z doslechu od místních lidí, takže mohou být i trochu přitažené za vlasy, na druhou stranu mohou být stejně tak dobře podhodnocené :-).

Do Tanzánie neproudí lidé utlačování v okolních státech hladem, bídou a válkou, ale i zde, tak jako v Evropě, se snaží dostat lidé lepší práci.

Spousty let tato problematika zůstavala neřešená, a možná dokonce vítaná, protože pomohla řešit nedostatek kvalifikované síly v různých odvětvích. Ale stačí málo, konkrétně jedny prezidentské volby a věc je nahlížená jiným způsobem. S předchozí vítané pomoci se stává ze dne na den nelegální příživník, se kterým je třeba udělat krátký proces.

Takto se daří indickým obchodníkům v Mbeya. Komunita je tu velká, mnozí z nich se tu už narodili.

Kdo tanzáncům leží nejvíc v žaludku?

Indové, kterým jde dobře byznys. Prostě ti snědí chlapící ví jak rozmnožit kulaťoučké zlaťáčky. Jenže Tanznaci si nešimli, že Indové tu snimi existují dekády let, papírově legálně, takže těch už se asi jen tak nezbaví.

Další v pořadí pití krve jsou například keňští učitelé Angličtiny. Tak s představou, že je dost tanzanských učitelů Angličtiny, neprodloužili těm keňským pracovní víza a vyhnali je ze země. No jo, představa to byla sice zajímavá, ale faktem je, že nyní nemá kdo angličtinu učit a už některé školy musely kvůli toho i zavřít.

Třeba si říkaté, proč se tu ti migranti neožení, dostanou občanství apod. Nedostanou. Jediné na co mají nárok je 2 roky klidu s resident permit, a pak spoustu stresu, jestli jim bude prodlouženo.

Jak s tím vším imigračním chaosem souvisí dobrovolník?

V hledáčku lačných imigračních úředníků jsou všichni netanzánci, kteří se snaží na území Tanzanie pracovat, ale pozor dokonce i zadarmo. A jsme u toho! Chceš tu pracovat, ať už za peníze nebo bez nich, musíš se pořádně prokázat, že máš co nabídnout a že tě tato země potřebuje a nikoho tobě rovného tu nemá. Chceš přijet učit na 3 měsíce – smůla, učitelé mají. Získat dobrovolnické povolení je rovno nadpřirozenému výkonu, kterého dosahují pouze velké nadnárodní neziskovky s dlouholetou historii spolupráce, a i ty jen s odřenýma ušima. Jediná šance nás malých neziskovek je přijet na turistické vízům. Ale ani to není tak jednoduché. Poté, co vypovíte všechny turistické destinace, které alespoň potenciálně hodláte navštívit přichází záludná otázka: „ A co foťák, máte?“ „Jasně, že máme“, jásá dobrovolník turista, že snadno dosvědčí účel svého pobytu. „ Aha, tak to asi pracujete pro noviny nebo televizi“ odpovídá naspeedovaný úředník a nechá si hodinu vysvětlovat, že to je skutečně hobby foťáček. 

Jako turista se musíte poté chovat schématicky jako turista. 

V Mahangu, kde není nic: hotel, hostel, hospoda, muzeum, jezero ani malý rybníček, ani kopec, který se dá zdolat, ani les alespoň s jedním opičákem, vlastně nic než prach a vítr, se to dost blbě dokazuje. A tak letošní mise kromě svých běžných úkolů se musí maskovat za běžný turismus a nezevdat příčinu k navštěvě aktivního imigračního úředníka svolného k okamžitému uvěznění podzřelých osob sadících stromky v zahradě pro sirotky nebo vařící dětem polévku zadarmo. Mise je tak trochu v duchu neustáleho přejíždění do města, kde člověk snadněji splyne s davem a chová se tak jak se od správného turisty očekává.

Jedna z mnoho nelegálních prací - vaření "evropské polévky" - Supu za Ulaya

Ambiciozní tanzanská republika prožívá obrození národního sebevědomí, ale jestli ponese nosánek příliš vysoko, tak mu do něj naprší. Takovéto podívné tlaky opravdu plynou jen od úředního šimla, obyčení lidé nás vídají rádi a ti kterým pomáháme si váží naši práce a stále platí, že naší pomoc nezbytně potřebují i na dále. Úředníci to také nemají lehké, protože pokyny jak postupovat nejsou standardizované, každý si kryje záda, aby neskončil na koberečku nebo, nedej Bože, neskončil úplně. Cenzura facebooku a whatsapp nejsou zde ničím neobvyklým.